Vítejte a lítejte na tomto webu, který pojednává o všem možném co se týká RC modelů a  jiných létajících strojů.
LETU ZDAR !!!
V této  rubrice se budu snažit vkládat různé pomůcky, návody, rady, které jsem pochytil během mé modelářské činnosti. Samozřejmě, že každý má své vychytávky a nápady co a jak a byl bych moc rád, kdybych je mohl zde umístit, aby další zkušení i nezkušení (začínající) modeláři měli kam nakouknout pro nápad, návod či pomůcku, jak si vše ulehčit. Některé věci budou od kolegů, kteří je mají na svých stránkách a doufám, že se nebudou zlobit, když je použiji k dobré věci jako oni na tomto mém webu. 
Letu Zdar !!!  

Li-Ion aku Power Ion ...

Jak se můžete dočíst v RCM 6/2015, tak pomalu, ale jistě mají Li-Pol baterie neříkám odzvoněno, ale budou dosti aktuálním zdrojem pro naše elektrolety. Firma JETI model uvedla totiž na trh novou generaci Li-Ion akumulátorů Power Ion o kapacitě 2,1 a 2,6 Ah. Tyto nové typy navazují na osvědčené předchůdce o kapacitě 1,3 a 1,6 Ah. S novými Power Ion akumulátory došlo k mírnému oživení pohonu a k prodloužení doby letu. Pokud používáte LI-Pol baterie o větší kapacitě než 1,6 Ah a letovou dobu více než 5 minut, pak jsou Power Ion dobrým řešením. Více se samozřejmě můžete dozvědět a dočíst na webu JETI model. Letu Zdar !!!
Moment a rychlost serva 
 
Rychlost serv (speed) se standardně vyjadřuje jako čas, který potřebuje páka (kotouč) serva k tomu, aby se pootočila o úhel 60°. Pozor, někdy se můžeme setkat i s časem na úhel 45°, takový údaj pak musíme vynásobit číslem 1,33, aby byl srovnatelný. Výrobcem udávaného času v praxi asi servo nikdy nedosáhne, protože se vždy udává čas bez zatížení výstupu (při nulovém momentu), a výstup bez zatížení nemá v praxi smysl. Rychlost (čas) se vždy měří „s letmým startem“, tedy až od okamžiku, kdy už se servo rozjelo na maximální rychlost, a do okamžiku, v němž má ještě plnou rychlost před zastavením. To je druhý důvod, proč je v praxi (včetně rozjezdů a dobrzdění) vždy servo pomalejší, než se píše v parametrech. Protože ale takto udávají parametry všichni výrobci, jsou hodnoty srovnatelné.
Moment serva (torque) by se správně měl udávat jako síla působící na páce dané délky, tedy v[N.m] nebo [N.cm]. Kvůli zakořeněnému zvyku a také lepší představě se moment většinou udává v nesprávných jednotkách [kg.cm]. „Moment“ 1 kg.cm má vyjadřovat, že na páce dlouhé 1 cm (od osy upevňovacího šroubu k místu uchycení zátěže) je servo schopné zvednout závaží o hmotnosti 1 kg. Samozřejmě na 2x delší páce zvedne 2x menší závaží. Přibližně platí, že 1 kg.cm odpovídá 10 N.cm nebo 0,1 N.m.Momenty se u serv sledují dva, ale u levnějších serv se většinou setkáme jen s jedním údajem. Základní je moment, při němž se pohyb páky právě zastaví a motor nemá sílu k dalšímu pohybu, ten se označuje jen jako „torque“ nebo případně „dynamic torque“. Opět je to hodnota, která se v praxi nedá využívat k řízení, protože je použitelné kormidlo, které se už nedokáže pohybovat? A opět, protože to takto uvádějí všichni výrobci, je to i přes to hodnota dobře porovnatelná a má smysl.Někdy se udává ještě druhý moment, a to „holding torque“, česky „přídržný“ moment. Ten je vždy větší než základní (dynamický) a vyjadřuje moment, kterým se musí působit na výstup serva, aby se navzdory vlastní snaze začalo otáčet opačným směrem, než jak se snaží. Předpokládá se přitom, že i tento moment převody serva vydrží, i když v některých případech to tak není, a dřív, než se servo protočí zpět, se strhnou zuby v jeho převodovce, čímž se servo zničí. Příklad na vysvětlení: Máme klapky letadla a nedostatečně dimenzované servo s malým momentem. Když je letadlo v klidu na zemi, řízení klapek normálně funguje, moment působící na plochu je zanedbatelný. Za letu čím je větší rychlost, tím je i větší moment působící na vysunuté klapky. Při určité rychlosti dosáhneme meze dynamického momentu. Servo už nemá sílu klapkou pohnout (zvětšit výchylku), ale stále ji zvládne držet. Řídit už v podstatě nejde, ale protože výchylky zůstaly nastavené, nemusí to být kritická situace. Rychlost se dál zvýší, moment vzroste. V určitém okamžiku se překročí přídržný moment, a přes úpornou snahu serva (které se asi brzy spálí) se výstup protočí na opačnou stranu, výchylka klapky zmenší, nejde už zvětšit zvětšit, ale ani udržet. U křidélek, směrovky nebo výškovky podobná situace znamená, že už řídit zkrátka nejde.
Vztah rychlosti a momentu je snad jasný čím větší moment (zatížení serva), tím menší rychlost (delší doba pohybu). Pro rychlá serva v takovém režimu, jak se správně využívají, opravdu (téměř) platí, že při zatížení polovinou udávaného (dynamického) momentu dostaneme poloviční rychlost pohybu. U pomalých a silných serv je vztah složitější. Obvykle platí, že když potřebujeme zvýšit rychlost pohybu řídící plochy, není správnou cestou vyměnit servo za rychlejší (to často situaci ještě zhorší), ale za silnější.
Správně dimenzované servo v modelu by mělo být typicky využívané nejvýš na 25% dynamického momentu, to odpovídá podobně velké ztrátě rychlosti. Musíme počítat s tím, že udávaná rychlost i moment se měří za pokojové teploty. Zvýšením teploty za provozu se může dynamický moment zmenšit i o víc než čtvrtinu, další omezení momentu způsobí úbytek napětí na servokabelu při větším odběru. Toto platí pro serva často využívaná, typicky křidélková. Můžeme využívat i podstatně větší moment, až 75%, ale pouze u serv, která jsou v provozu jen občas a krátce, typicky serva vytahování podvozku. Naprostá většina serv nevydrží delší dobu zatížení větší než 50%, přehřeje se a pak „vyhoří“ servozesilovač. I když se to nestane, brzy se poškodí komutátor a kartáčky v motoru serva. Přílišné zatížení je (kromě havárií) tím, co nejvíc zkracuje životnost serv.
Jak poznat přetížené servo? 
Krátkodobě a hodně přetížené podle toho, že pohyb páky je podstatně pomalejší proti pohybu bez zatížení. U mírně, ale dlouhodobě přetížených serv (která se často hýbají), se výrazně hřeje dolní část krytu, tam je servozesilovač a motor. 
Pozor na to, že někdy se může změnit režim používání serv a jejich zatížení i u modelu, který je starší a dobře prověřený. Například když do takového modelu namontujeme stabilizační systém, let se zklidní, ale za cenu téměř nepřetržité činnosti serv. Ta při čistě ručním řízení vyhovovala (jen občasné zásahy), ale pod stabilizačním systémem (neustálé pohyby) jsou přetížená a hřejí.

Doporučené rozměry vrtulí pro spalovací motory.

Na odkaze vedle si můžete zjistit k jakému spalovacímu motoru podle kubatůry zvolit vhodnou vrtuli. Stránky patří LMK Louka, kde najdete i jiné rady.
LMK Louka (odkaz)
LMK Louka (odkaz)

Návod na seřízení motorů ASP (dvoutakt, čtyřtakt).

V tomto návodu, který je od výrobce se dočtete jak na ně. Určitě má každý svůj postup, ale základ je základ.
ASP 7,5ccm 2T
ASP 7,5ccm 2T
ASP 10ccm 4T
ASP 10ccm 4T
ASP  664.58kB
ASP manuál

Vysokovýkonné střídavé elektromotory AXI

Vše potřebné o motorech AXI se dočtete v tomto PDF formátu. Jsou tam popsané různé druhy motorů, jaké zvolit aku a vrtule.
AXI motors
AXI motors
AXI  3.26MB
Motory AXI

Baterie A123

Sestavení baterie z článků A123 podle podkladů firmy Hyperion. Opět návod v PDF, který Vám usnadní sestavení akupaků.
A123
A123
A123  602.12kB
A123 akupaky

SORG V3 je již třetí generace programu na organizaci soutěží vytvářený samotnými aktivními piloty / organizátory soutěží. A právě proto je již od začátku tvořen pro KOMPLETNÍ správu soutěží v nejrůznějších kategoriích RC leteckých modelů. Na tomto linku si ho můžete zdarma stáhnout.

TOPlist
LMK Chroust

LMK Chroust

Můj foto web

ŠLAPETON

AMT Model CZ

AMT Model CZ

Výroba tlumičů hluku pro modelářské spalovací motory.
JETI model

JETI model

RCKING.CZ

RCKING.CZ

RC servis

RC servis

RC servis - Karlova 14 Plzeň, Tel:608050074, E-mail:rc.servis@seznam.cz
RC aeroklub

RC aeroklub

Blog o leteckém modelářství a letectví.
LMK Zdice

Drápalíci

MK Bolešiny

Jindra Růžek

Zdeněk Prančl

Hacker

Hacker

KARAVANY pronájem

MK Lipence.wz.cz
RCMania.cz
Mojehobby.cz
modelbazar.cz
Jaroslav Chroustovský (muzikant) - E-mail : jarda.chroust@seznam.cz - Mob. 739413921
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one